Nejstarší zmínka o libuňské škole je z r. 1646, kdy se zdejší učitel Jan Pictorius Nymburský stal učitelem v Rovensku. Škola byla tehdy dřevěná. Roku 1809 byla místo sešlého domku postavena kamenná škola a v r. 1837 bylo přistavěno poschodí. Když roku 1842 přišel do Libuně učitel František Zelinka, byla škola dvoutřídní, ale pouze od 1. dubna do 1. listopadu. V zimních měsících učil libuňský podučitel v Újezdě pod Troskami, kde nebyla škola. V létě musely chodit děti do Libuně. Za tuto službu dostával od tamní obce 8 zl. stříbra na boty a dávali mu obědy. Protože v Libuni bylo přes 200 školních dětí, byl r. 1843 přijat druhý učitel (2. školní pomocník) a škola se stala trojtřídní. František Zelinka byl velmi dobrý učitel a učil zde až do roku 1884, kdy ve věku 74 let odešel do výslužby.