Jan Jakubec

Jan Jakubec (narozen 11. května 1862 Libunec u Jičína – zemřel 4. července 1936 Praha) byl český literární historik a kritik.

V letech 1919–1932 působil jako profesor dějin české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Dílo

Jeho tvorba je ovlivněna pozitivismem. Knižně vydal např. práci o Antonínu Markovi:

• Antonín Marek: jeho život a působení i význam v literatuře české (1896) 

Hlavním dílem Jana Jakubce jsou soustavné dějiny české literatury:

• Dějiny literatury české: od nejstarších dob až do probuzení politického (1911) 

Rozšířené a přepracované vydání tohoto spisu vyšlo ve dvou svazcích:

• Dějiny literatury české. 1. díl. Od nejstarších dob do probuzení politického (1929)
• Dějiny literatury české. 2. díl. Od osvícenství po družinu máje (1934)

Jan Jakubec dále napsal řadu kapitol do kolektivního čtyřsvazkového díla, které též redigoval:

• Literatura česká devatenáctého století: od Josefinského obrození až po českou modernu
  • Díl 1. Od Josefa Dobrovského k Jungmannově škole básnické (1902, 2. vyd. 1911) 
  • Díl 2. Od M. Zd. Poláka ke K. J. Erbenovi (1903, 2. vyd. 1917) 
  • Dílu třetího část první. Od K. H. Máchy ke K. Havlíčkovi (1905) 
  • Dílu třetího část druhá. Od Boženy Němcové k Janu Nerudovi (1907)

Dále napsal celou řadu knih, statí a článků o české literatuře a jejím vývoji.